15. 10. 2016

S ČÍM JSEM SI HRÁLA JAKO MALÁ.

Samozřejmě jsem nějaké ty kamarádky měla, chodila jsem si hrát na hřiště a s mojí tehdy nejlepší kamarádkou Lenkou jsme si hrály na čarodějnice. Já tomu fakt věřila. Chodily jsme dokonce na školu, kde jsme se učily vyrábět hůlky, naprosto vymyšlený jazyk a kouzla. A později jsme i pracovaly pro královnu toho světa jako agentky. A nechci se chvástat, ale taky jsme trochu dělaly do zpěvu. Měly jsme imaginární spolužáky a já měla ještě imaginární sestru Elišku a moje sestřenice byla Lucka Vondráčková.


barbie
Barbie mi vydržely do nějakých 14 let, dokonce jsem se večer mamky chodila ptát, jestli si můžu ještě hrát. Všechny holky ze třídy jako největší borci kouřily a já si potají po večeři hrála. Měla jsem po papírech rozepsané jejich rodokmeny a polovinu mého pokoje zabírala kuchyň, jídelna, koupelna, ložnice, dětský pokoj, obývák a pracovna pro panenky. Nejradši bych se do toho vrátila zpět.

the sims
Nemůžu nadávat na dnešní děti. I já jsem propařila několik hodin denně na počítači. Mamky kamarád mi v 9 letech nahrál The Sims 2 do počítače. Před tím jsem ještě hrála The Sims 1 u kamarádky. To mě tak bavilo. A víte, jaké simíky jsem nejčastěji vyráběla? Černochy se žlutýma vlasama. Vážně nevím proč. Dále jsem hrála The Sims 3. A teď mi je 18 a před chvílí jsem vypla The Sims 4. Správně, The Sims hraju už polovinu mého života.

lps
Nejroztomilejší zvířátka na světě. Já je kdysi kupovala za 40 Kč. Teď stojí 140 Kč. S těma jsem si taky hodně užila a používala je jako mazlíčky k Barbie.

bužírky
Ten hit si asi pamatuje úplně každý. Pletení z bužírek. Do této závislosti se dostala i mamka, a pak jsme bužírkami zásobovaly celou rodinu. Takže, kdo nemá bužírku na klíčích, nepatří k nám.

samolepky
Pamatuju si, že jsem měla několik alb se samolepkami, ale kam se poděly, to už nevím. Asi zůstaly u táty jako většina mých hraček. Měnili jsme je ve škole se spolužáky a já samozřejmě měla vždy ty nejlepší.

fimo
To mi zůstalo do dnes. Vyrábím z polymerové hmoty už asi od deseti let. To, co jsem ale vyráběla na začátku, byla opravdová hrůza, takže bych se nebála to zkusit. Každý se vypracuje. Vážně.

plyšáci
Určitě si všichni pamatují značku nici. Aneb Jak vydělávat na dětech předraženými plyšáky. Pořád je mám, ale ve skříni. Teď jsem totiž přešla na plyšáky značky Ty a jsou levnější. S plyšáky jsem si hrála tak, že jsem dělala, že jsou živí. Psy jsem například měla na vodítku a jezdila s nima na výlety.


ragnarok
Další hra. K téhle hře mě dostal bývalý přítel od mámy. Hráli jsme jí všichni 3. Tohle mi naštěstí nezůstalo, ale mám někdy chvíle, kdy bych si to zase ráda zahrála. Přítel by si ze mě ale určitě dělal srandu.

schleid
Jo, do těchto zvířátek nastrkali rodiče přes 10 000 Kč. Ale fakt jsem je využila, měla jsem je na poličce vystavené až do svých 16. Hodně jsem je používala jako zvířata pro Lego Scala, o kterém se rozepíšu za chvilku. Měla jsem stáj, stromy, ploty, králikárnu a farmářská i safari zvířata.

lego scala
Myslím, že tohle bylo pro mě něco jako předchůdce Barbie. Pamatuju si, jak jsem každý rok na seznam pro Ježíška kreslila panáčka s čárkou mezi nohama. Ano, chtěla jsem k těmhle všem panenkám i kluka, ale nikde ho neměli. Tento dětský sen se mi nikdy nesplnil. Dokud jsem tedy neobjevila Barbie.

mončičák
Ten se sice hodí k plyšákům, ale jelikož mám k němu speciální pouto a kdybych ho ztratila, tak to beru jak smrt v rodině, takže si zasloužil vlastní kategorii. Mamka mi brzo vzala dudlík a já za něj dostala jeho a vážně špatně se mi bez něj usíná. Ještě mám díky němu dementní úchylku - k němu čuchat.


S čím jste si jako malí hráli vy?
Přeji krásný zbytek víkendu, Míša.

18 komentářů:

  1. Teď jsi mi úplně připomněla, jak jsem jako malá sbírala kartičky Bella Sara :3 Jdu si to zase zahrát :D

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem jako malá žrala Monster High :3
    Do teď mám v pokoji jednu panenku, je mi líto ji vyhodit. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby byly i za mě, tak jich mám plnej pokoj. :D Jsou nádherný!

      Vymazat
  3. Já jsem si zase hrála na Witch :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Joo, to jsem hodně četla ty časopisy vlastně. :D

      Vymazat
  4. Barbie, bužírky, samolepky, plyšáci ... moje detstvo ♥♥ Ach, ako mi to len chýba ♥ Skvelý článok!
    Girl with pink nails aj s GIVEAWAY!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Taková nostalgie při čtení tohohle článku! Akorát si teď připadám strašně stará už :D Ale co už, mojí vysněnou Barbie (vždycky jsem chtěla mít pravou bárbínu a nikdy jsem ji nedostala) si stejně jednou koupím, i kdyby mi mělo být třicet ;)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  6. S bráchou jsme měli sbírku malých aut. Vždy jsme jich vzali třeba 5 a 5 podle barvy a drcali jsme do svých s cílem vrazit a převrátit auta toho druhého. Hrávali jsme to na takovém tom koberci s potiskem města. Dále jsme sbírali pokémony, doteď je máme všechny schované. Já jsem býval celkem kreativní dítě, takže jsem dost maloval, kreslil komiksy, vymýšlel další levely k různým pc/playstation hrám a dokonce jsem jednu hru vytvořil. Jednalo se o 9 A4 papírů slepených k sobě. Ty okrajní byli různé světi a prostředek byla taková hlavní místnost, kde se dávali úkoly. Všechno to bylo z papírů, včetně postaviček, ale mě to vytváření strašně bavilo! Hrávali jsme to u mě doma, nebo jsem to přinesl i ven společně s pastelkami a nůžkami. Rád na to vzpomínám. Skvělý článek :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já jsem jako malá byla zase strašný dinosauří nadšenec, tudíž se mi doma nasbírala tak tuna plastových figurek a dva dinosauří plyšáci, bez kterých jsem nedala ve školce ani ránu, tahala je po všech dovolených a tak. :D

    OdpovědětVymazat
  8. Barbie, to bylo moje! :D Měla jsem i vlastní Popelčin zámek, ten byl dokonalý!
    A vždycky jsem nutila mého kamaráda, aby si semnou s nimi hrál (ne, že by se bránil :DD). Já jsem si s ním pak pro změna hrála s autíčkama a asi s miliony vojáčky. Pokaždý byla celá ta armáda proti jednomu nesmrtelnýmu vojáčkovi :D Ach ta nostalgie. Vrátila bych se do těch bezstarostných let, kdy jediné, nad čím jsme dumali byl tunel, která k sobě prokopáme, aby jsme mohli být spolu kdykoliv a hrát si. :D
    Jinak skvělý vzpomínkový článek!

    OdpovědětVymazat
  9. Schleich jsem úplně zbožňovala. Sice je to drahý, ale taková "tradice" už cca od 3. Každý rok k Vánocům nového koníka od Schleich. Mám jich už celkem dost a úplně to miluju

    OdpovědětVymazat