20. 10. 2016

OSVĚTIM, WIELICZKA A KRAKOV.

Konečně jsem se taky dokopala a jela na školní výlet. Osvětim mě táhla už pár let. Tento výlet jsem tedy podstoupila hlavně kvůli ní a Březince. Dost jsem se obávala toho, jak na mě budou tato místa působit, ale nebylo to tak strašné, jak jsem slýchávala od ostatních. Pečlivě jsem si psala poznámky ze všech navštívených míst, takže zde najdete mimo fotek i pár zajímavostí.


osvětim
Dnes se v městečku Osvětim nachází okolo 40 000 obyvatel. Ale za druhé světové války nesměl bydlet nikdo v okolí 40 kilometrů. Obyvatelé se museli vystěhovat a cihly z jejich domů byly použity na stavbu koncentračního táboru Auschwitz. Auschwitz byl vlastně dříve komplex koncentračních a vyhlazovacích táborů skládající se z Auschwitz, Birkenau a Monowitz, kde se vyráběly chemikálie. V roce 1940 byli přivezeni do Osvětimi němečtí vězni, z kterých se stali dozorci. Takže si můžete představit, jak to asi vypadalo. Nejdříve to odnesla polská inteligence, politici a duchovní za účelem zničení elity polského národa. Samozřejmě se lidem neříkalo, že si jedou pro smrt. Ale že jedou za novou prací a životem. Lidé si tedy s sebou balili nejdůležitější věci. Po příjezdu si odložili všechna zavazadla a byli rozděleny do řad podle žen a mužů. To byla poslední chvíle, kdy se rodiny mohly vidět. Následně přišel doktor, který rozhodoval o životě a smrti. Staří lidé, těhotné ženy a děti šly ihned do plynu. Jenže si mysleli, že se jdou pouze osprchovat. Byli nahnáni do šaten, kde se museli svléknout a dále šli do koupelen, ale ze sprch netekla voda. Konkretně granule Cyklonu B. Do 15 minut byli všichni mrtví. Nakonec nastupovali dozorci, kteří prohledávali mrtvoly, trhali jim zlaté zuby a holili vlasy. Vlasy se prodávaly německým textilním firmám a sloužily například na výrobu ponožek, dek nebo šátků. Mrtvoly se spalovaly a jejich popel se sypal na pole jako hnojivo. Tomu se říkalo rychlá smrt. Zdraví muži a ženy byli vybráni k těžké práci. Pracovali minimálně 11 hodin denně v otřesných podmínkách s minimálním příjmem potravy. Už neexistovalo jejich jméno. Při registraci jim bylo přiřazeno číslo, byli nafoceni ze tří úhlů a kompletně oholeni. Ještě menší zajímavost. Číslo se i tetovalo, a to pouze v Osvětimi od roku 1943, nejčastěji na levé prso. Vězni nosily pruhované oděvy. Byly to spíš hadry. Když některý vězeň umřel, oděv dostal další vězeň. Lidé umírali na hlad, špatné hygienické podmínky a na zimu. Tomuhle typu smrti se říkalo pozvolná smrt. Na lidech v táboře byly dělány i experimenty. Určitě znáte lékaře Josefa Mengele. Pokud nějaký z vězňů přes noc umřel, tak jeho mrtvolu museli ostatní přinést na ranní nástup, kde se vězni přepočítávali, a počty musely vždy sedět. Uvádí se, že v Osvětimi byly zavražděny 3 miliony lidí a vystřídalo se zde 8 000 pracovníků. Ovšem pouze 10% jich bylo odsouzeno.








březinka
Březinka měla kapacitu až 90 000 vězňů. Sváželi se sem lidé z celé Evropy dobytčáky, vozy určené pro dobytek, kam se jich vešlo 60 i se zavazadly. Mnoho lidí zemřelo už při cestě do koncentračního tábora. Měli hlad, žízeň a nedostatek vzduchu. Zajatci začali ve velkém umírat kvůli nedostatku hygieny, když už to začali schytávat i dozorci, vystavěly se takzvané sanitární domy, které byly paradoxně nejšpinavějším místem v táboře. Když na výstavbu došly cihly a už nebylo místo, kam vězně ubytovat, využily se stáje z dřevěných prken. Dříve se do stájí vešlo 52 koní, místo nich tam ale spalo 450 lidí na třípatrových palandách. V noci byl zákaz vycházet, takže vězni spali v zašpiněných postelích krví, močí a exkrementy.





wieliczka
Wieliczka je solný důl, který byl v provozu od 13. do 21. století. Těžba soli byla ukončena kvůli vysokým nákladům. Patří k nejstarším světovým solným dolům vůbec. Důl je přibližně 327 metrů hluboký a celková délka chodeb dosahuje 300 kilometrů, ale veřejnosti jsou zpřístupněna přibližně 2%. V dole je vystaveno několik krásných soch vytvořených z kamenné soli.





wawel
Wawel je rozsáhlá opevněná stavba postavena v 11. století Boleslavem Chrabrým. Pro Poláky je Wawel něco jako pro nás Pražský hrad. Žili zde největší muži polské historie: Vladislav Jagelonský, Vladislav Lokýtek nebo třeba Jan Sobieski, jejichž hroby se nachází v katedrále. Hrad má renesanční podobu, jelikož ho tehdy měli na svědomí stavitelé z Itálie. Mnoho cenností z hradu bylo rozkradeno dobyvateli. Dokonce se v Polsku dělala sbírka a většina věcí na hradě je sice z dané doby ale odjinud. Hrad neměl smůlu pouze v tomto. Sloužil jeden čas jako kasárny, několikrát vyhořel a přežil i řádění nacistů. Interiér Wawelu zdobí nádherné gobelíny s náboženskými tématy.







krakov
V Krakově se nachází více než 6 000 historických objektů a je tak zapsán na Seznamu světového dědictví. Mezi památky, které jsme prošli, patří: Barbakán (gotická kruhová stavba), Floriánská brána (pozůstatek gotického opevnění Starého města), kostel svatého Ondřeje, Mariánský kostel a Ulica Grodzka.







Navštívili jste nějakou ze zmíněných památek v článku?
Přeji krásný den, Míša.

16 komentářů:

  1. Krásny blog máš, hned som si ťa dala aj do odberu.:) V osvienčime som bola, mala som z toho dosť zmiešané pocity, ale som zasa rada, že som to miesto mala možnosť vidieť. Zaujímavý článok:)
    ORLLING

    OdpovědětVymazat
  2. Veľmi pekný článok, fotky tiež. V Osvienčime som ešte nebola, no už z fotiek ide smútok a mráz po chrbte. :(

    www.rebelliouslily.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  3. takýto spoznávací výlet sme podnikli zo školou do tých istých miest, okrem Krakova, čo ma veľmi mrzí a bolo to naozaj silné... druhý krát sa tam už nechcem pozrieť ale asi si to budem pamätať až do konca života, naozaj zážitok, ktorý by mal podľa mňa zažiť každý (ktorý to zvládne psychicky), aby si uvedomil čo máme

    Terka Polak

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máš pravdu! Pak jsou tací, kteří brečí, že nemají iPhone. :D

      Vymazat
  4. Z týchto miest som bola len V Krakove na vianočných trhoch. Prekrásne mesto! Do Osvienčímu by sme mali ísť o rok zo školy. Čiže som tam ešte nebola ale vždy ma mrazí keď o tom počujem alebo čítam. Veci ktoré boli ľudia schopný urobiť sú neskutočné.. Inak super článok!!


    SASHA´S LIFE

    OdpovědětVymazat
  5. Páni, do Osvětimi mi se koncem listopadu také se školou chystáme! Už se nemůžu dočkat, miluju místa, která mají nějaký příběh a dýchá z nich určitá atmosféra. Musím říct, že vážně skvěle píšeš, dlouho tě sleduju na instagramu, ale na tvůj blog jsem se podívala až teď a rozhodně toho nelituju, jen tak dál! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Moc hezký článek, do Krakowa se jedu v létě podívat, ale Osvětim je na mě až moc silné místo.

    OdpovědětVymazat
  7. V Osvětimi i v Březince jsem byla, ale obrečela jsem to tak, že jsem nic neviděla a nic si nepamatuju ( asi jsem tam v minulém životě umřela nebo tak). Takže si tam plánuju zajet znova, doufám, že to zas neprobrečím.
    Jinak máš moc hezký blog, výborně píšeš i fotíš! Ať ti to tu jen vzkvétá. :)

    OdpovědětVymazat