ZAMILOVANÁ NA ZŠ.

Před pár měsíci jsem vydávala článek o mém prvním rande a měl velmi dobré ohlasy. Řekla jsem si tedy, proč nehrábnout do mých zkušeností s muži ještě hlouběji a nevytáhnout mé lásky ze základní školy, které konkrétně byly 4.



Jakub (1. až 5. třída)

Kuba byla má první láska vůbec, která tedy nikdy nebyla opětovaná, ostatně jako všechny na základní škole, jelikož jsem měla malá prsa.

On samozřejmě věděl, že ho miluji, poněvadž moje úžasná spolužačka Kristýna mu to vykecala. Ta ale měla prsa velká a nebyla to „šprtka“, takže její šance ho sbalit byly větší.

Kvůli Jakubovi jsem se dokonce poprvé koukla na fotbal. Fandil totiž Slávii a já již druhý den po prvním televizním utkání, které jsem viděla, jsem začala rozhlašovat, že také fandím Slávii.


Pamatuji si však, jak jednoho dne se mamka prokecla, že o Jakubovi rodiče na třídní schůzce říkali, že si jejich syn kvůli mně geluje vlasy. Dlouho jsem jí vyčítala to, že mi to neřekla dřív. 

Teta ale říkala, že stejně má oči blízko u sebe, takže mi nemusí být líto, že se mu nelíbím. S tím jsem tedy souhlasila a má láska k Jakubovi tak skončila.

Petr (6. až 7. třída)

Petr byl o rok starší a asi třikrát objemnější než já, ale měl krásný úsměv a oči.

Celé odpoledne jsem trávila tím, že jsem hypnotizovala jeho jméno na Facebooku, aby mi napsal. Nenapsal.

V tomto období jsem také často přidávala nové fotky a čekala, zda mi je Petr označí jako To se mi líbí

Díky jedné fotce mi dokonce napsal do soukromých zpráv, protože si všiml, že mi docela vyrostla prsa, což mě velmi potěšilo.

Také stihl chodit se dvěma holkami z pěti od nás ze třídy a já si stále říkala, kdy na mě konečně přijde řada.

Jednoho dne jsme se s mou kamarádkou Lenkou vydaly za ním do vesnice. Večer mi napsal, že ji miluje a bude rád, když my dva zůstaneme kamarády.


Pepíno (2 měsíce v 7. třídě)

Pepína jsem milovala jen krátce, líbil se totiž mé kamarádce Nikole a přišlo mi to hloupé. 

Nikola ale měla malá prsa, a proto jsem se mu možná líbila více já. Na rozdíl ode mě byla vždy sportovně nadaná, což Pepíno také oceňoval. 

Kvůli němu jsem se učila Freeze z Hip Hopu a stojku, při níž jsem si málem zlomila hlavu, takže jsem ho radši přenechala Nikole.

Dominik (8. a 9. třída)

Prsa už jsem sice měla, ale Dominikovi se líbily holky s blonďatými vlasy, které jsem já bohužel neměla.

Sice jsem přemýšlela o jejich nabarvení, ale jsem velmi ráda, že jsem to neudělala.

Ani nevím, jestli věděl, že se mi líbí, ale pravděpodobně mu to vykecala ta samá spolužačka jako Jakubovi.

A jaké byly vaše první lásky?
Přeji krásný zbytek dne, Michaela.

22 comments

  1. To je senzacni clanek ���� Ja mam vsechny sve lasky ze ZS zapsane v mem starem denicku, jednou to urcite budu vypravet svym detem, to se nasmejeme ��

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji! :D Já právě ten svůj nemohla najít... :/

      Delete
  2. tí Jakubovia, čo pre nich človek nespraví... :D.
    inak krásne si to opísala! :).

    KEJMY ♥.

    ReplyDelete
  3. Moc hezký článek, myslím, že tyhle "lásky" si prožili všichni a mnozí se v nich najdeme :)

    ReplyDelete
  4. To je super!�� Hrozně mám ráda,takové články..����
    Jsem ještě na základce..Takže ještě tyhle lásky prožívám..�� Ale dopadne to stejně neúspěchem..����Já se zakoukám a on mě nechce..�� Nemám největší psa ani zadek a já a sport to je katastrofa..�� A miluju tvoje články❤Jen tak dál❤

    ReplyDelete
  5. Je divné, když si to čtu jako kluk? Možná jsem kapánek zženštilý. :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Vůbec! Hlavně si vezmi příklad z toho, že nemáš posuzovat holky podle velikosti prsou... :D

      Delete
    2. To je mi fakt celkem jedno, záleží hlavně co je to za člověka, ne jaká má prsa... :D

      Delete
  6. Ahoj, Petr byla taky má láska. Přišli k nám se sestrou v 5. třídě. Ani nevím proč, ale my, všechny holky ze třídy, jsme se do něj hned zamilovaly. Pamatuji si, jak jsme mu to všechny postupně napsaly, že ho ''milujeme''. No Péťa to bral asi v pohodě, protože se s žádnou z nás nepřestal bavit, prostě to bral, jako bychom mu řekly, něco neosobního. Každopádně si pamatuju, že ho doopravdy ulovila jen jedna kamarádka, a všem ostatním holkám vždycky chvíli říkal, že je má rád, až na mě no... :D Mně vždycky říkal jen, že mě bere jako kamarádku, ale že teď chodí s Tou holkou. Nikdy jsem neměla štěstí na kluky. :D Moje druhá láska byl rodinný kamarád, takže bylo celkem nemožné, že bychom spolu něco mohli mít. Teda pro mě, nevím jak to bral on. Ale u toho jsem fakt vydržela dlouho a nosím ho v srdci doteď. <3

    ReplyDelete
  7. Možná tomu nebudeš věřit, ale já se ještě nezamiloval. Tedy alespoň ne natolik, jak bych chtěl, protože mi to nikdy neopětovala druhá strana. :) (a to je mi 19) Ani nevím čím to je, škaredý snad nejsem, model taky ne, asi budu nudný nebo moc stydlivý.

    Mimochodem chtěl bych ti pochválit blog. Už nějakou dobu sleduji některé tvoje články. Už jsem ti chtěl okomentovat "VZHLED, MÉDIA A PÓZA.", ale úplně jsem se do toho zamotal a komentář měl snad 50 řádků :D. Nevím proč, ale ten článek mi furt vrtá hlavou...

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já se také zamilovala až do současného přítele. Byla to má první opětovaná láska. To před tím na ZŠ se ani nedá počítat jako láska. :D Lidem hrozně dlouho trvá, než zjistí, že vzhled nemusí být vždy na prvním místě... Že partnera pro život by měli spíše hledat podle toho, zda se na něj dá spolehnout, je zábavný nebo umí hospodařit s penězi. Samozřejmě je vzhled ve vztahu hodně důležitý - musíš partnerku nějak přitahovat a ona Tebe, ale neměl by se cpát na první místo. :D A děkuji!

      Delete
  8. Jééj to jsou ty problémy ze základky :D já si doteď pamatuju, tak jsem ve třetí třídě psala jednomu klukovi milostný dopisy a on na to jako nic?! :D to byl trapas :D a že tě dopisů bylo :D
    Petra | www.mygoldenmind.blogspot.cz

    ReplyDelete
  9. První stupeň na základní škole byl sám o sobě nevinný čas, první lásky, poznávání..s přechodem na druhý stupeň samozřejmě nastupovala puberta, a s tím i změny, začal jsem se chovat jako naprostý idiot, střídat holky, po týdnu je vyměnit a pak si najít další, byl jsem celkem chtěný, tak to nebylo nic těžkého, jen z ničeho nic říci, že někoho miluji a měl jsem to. Dodnes lituju toho, jaký jsem býval, byl jsem rovněž dost diskutovaný a nebylo dvakrát příjemné slyšet ''Ty seš ten děvkař''..ale jak jsem již řekl, mohl jsem si za to sám. Nyní jsem v druháku a vše se sklidnilo, díky bohu.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Někteří tohle zjistí až v dospělosti nebo nikdy. Buď rád, že to dopadlo takhle. :) Každá třída na ZŠ má svého „děvkaře“, který se každou přestávku na chodbě líbá s jinou holkou. Líbání náctiletých holek je rozhodně přijatelnější než svádění vdaných žen a dělání si dětí v okolí Tvého města lomeno vesnice. :D

      Delete
    2. Jo, díky bohu..jen teď to mám zase tak, že mám problém mít dlouhodobý vztah, nikdy v tom nevydržím.. můj vývoj ve vztazích mi příjde vskutku divný :D

      Delete
  10. Úžasný článek,velice mne pobavil. :D
    Moje lásky na základní škole byla jedna katastrofa za druhou,z pěti chlapců se mnou byl pouze jeden,ještě k tomu ve školce.
    Poslední láska ze základky byla ohromná katastrofa, bohužel to přidávám později,ale třeba to ještě někoho pobaví,ale radši to přidám jako Anonym,ještě teď se za to stydím :D.

    Poslední láska na mé základní škole byl Fanda,sportovec.
    Očividně jsem ho nemohla zaujmout sportovním nadáním ani velikosti košíčků,ale já jsem to nevzdávala. Měla jsem!
    Byl to ten nejtrapnější okamžik,kdy jsem si řekla "už chci konec základky a vypadnout".
    Poslední výlet v deváté třídě jsme pili,ano,pili jsme alkohol,vodku a pivo.
    Jen škoda,že to můj organismus strávil dobře a ten večer jsem třeba neskončila ve svých zvratkách nebo neusnula na trávě.
    Měla jsem pocit,že on mě chce. Nechtěl. A věděl,že ho chci. Schválně se mi vyhýbal,chytrý hoch.
    Našla jsem ho.
    Začala jsem si s ním povídat. On zjevně nechtěl a mlčel.
    Vyslovila jsem se mu. Mlčel. Zkusila jsem to znovu a tentokrát jsem mu dala ruku na rameno. Mlčel. Ještě jednou jsem mu řekla,jak je super. Zvedl se a odešel.
    Viděli a slyšeli to úplně všichni. A bohužel ani alkohol mi nepomohl zapomenout.
    Díky bohu už to je pár let. :D

    ReplyDelete