VĚCI, KTERÉ NESNÁŠÍM.

Před týdnem vydal přítel video Tyhle věci vážně nenávidím! a mě napadlo, že bych mohla sepsat článek v tomto stylu. Nenávidíme podobné věci, takže si nemyslete, že jsem video pouze přepsala do článku, prosím.

...když někdo říká, že dnešní lidé jsou zlí, sobečtí či hloupí. Jakmile věta začíná slovem dnes nebo dnešní, tak už mám chuť vraždit. V každé době se najde podobný (ne-li stejný) charakter člověka ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu. Já si dokonce myslím, že jsme se v lepší době narodit nemohli. Medicína pokročila, je svoboda slova, můžeme vycestovat, kam nás jen napadne, z nakoupených potravin bychom mohli stavět klidně i domy atd.

...když někdo haní Česko. Na tohle jsem si už stěžovala i na svém Instagramu. Nelíbí se mi, když někdo haní Česko. Říká, že v zahraničí je to mnohem lepší a tohle a tamto se tam normálně dělá a nosí. Já si upřímně myslím, že jsem se narodila ve skvělém státu umístěném na dobrém místě, kde není 50 stupňů Celsia, a prší zde maximálně třikrát za týden. Je to místo s bohatou historií, ke které patří i nejrůznější památky. Máme zde jezera, hory, jeskyně, rybníky, louky, lesy atd. Toleruje se zde nejrůznější náboženství. Můžeme hlásat své názory. A ta móda? Například v Afgánistánu by vás za průsvitné body s vyšívanými růžemi ukamenovali.

...když někdo kouří v mé blízkosti. Nesnáším kouř z cigaret, a to asi další vysvětlení nepotřebuje.

...když jsem v přítomnosti opilých lidí. Jsem ten typ člověka, co nemá moc v oblibě objetí a nabourání osobního prostoru od všech lidí kromě přítele. A opilci tohle dělají ze všeho nejradši a k tomu jsou hluční, což je další činnost, kterou nesnáším. Proto se vyhýbám různým klubům, akcím a partičkám svých vrstevníků.

...když někdo nadává vulgárně. Když slyším, že kluk používá v každé větě sprosté slovo, tak se za ním ani neotočím. Když to ale slyším od slečny, tak se na ní koukám s vytřeštěnýma očima. Ženy, jsme dámy a opravdu není potřeba v každé větě používat hanlivá označení mužských a ženských reprodukčních orgánů.

...když někdo neumí česky. Jsme Češi, takže bychom měli umět česky. To ale umí jen ždibeček národa. I na gymnáziu se našli studenti, kteří měli ve slohu 17 a více chyb. Když někdo píše bez pravopisných chyb, tak mě to učaruje. Neměla by to být ale samozřejmost?

...skladování zbytečných věcí. Nevím, po kom jsem tuhle skvělou vlastnost podědila, ale jsem za ni ráda. Jediné zbytečnosti, které skladuji, jsou v krabici vzpomínek. Věci, které mi jsou k ničemu, rovnou rozdávám, prodávám nebo vyhazuji, proto nejsem velký fanoušek například doplňků do bytu.

...když někdo mlaská nebo jí nahlas. Vadí mi mlaskání či jedení nahlas i u osob blízkých. V tu chvíli bych jim nejraději vzala hlavu a omlátila jí o stůl. Jinak jsem mírumilovný člověk.

...když si někdo vymýšlí psychické choroby, aby byl zajímavý. Jedna youtuberka lomeno blogerka má rozdvojenou osobnost, druhá má poruchy spánku a třetí sociální fóbii. Nikomu není divné, že člověk s rozdvojenou osobností ji nepociťuje jen ve svých dvou stylech oblékání. Nikomu není divné, že když člověk vstává ve dvě hodiny odpoledne, tak asi opravdu neusne v deset večer. Nikomu není divné, že člověk, který o sobě říká, že má sociální fóbii, chodí na více akcí než například já, a to ji nemám. A já se ptám, kdo by chtěl mít dobrovolně psychickou poruchu?

...když si někdo myslí, že když hulí trávu, kouří či pije alkohol, tak je něco víc. Myslím si, že tohle vysvětlení nepotřebuje. Obvykle si toto myslí děti okolo 15. roku svého života, a to je na tom to nejsmutnější. Děti, jste něco víc, když máte ve škole dobré známky bez poznámek a koníček, který vás baví.

Co nesnášíte vy?

Přeji hezký zbytek dne, Michaela.